Animal Crossing - Hvězdné Nebe

5. dubna 2009 v 17:05 | Lord of Forest |  Konzole

Hvězdné Nebe

Noční obloha. Plná hvězd. Tak nějak najdete svoje nebe v noci na úplném začátku hry. Nebylo by to ale AC:WW a AC:CF, abyste svoji fantazii neuplatnili i zde. V muzeu v druhém patře nachází se obří teleskop a sova Celeste. Zde můžete libovolně tvořit, mazat, přejmenovávat a měnit souhvězdí dle vaší fantazie. Vždy když vytvoříte nějaké souhvězdí Celeste vás informuje o tom kdy bude dané souhvězdí na obloze vidět. I naše hvězdné nebe poskytuje dost nápadů na hvězdná seskupení. Protože každý z nás je narozen v určitém znamení, proč si nepřidat na svoji hvězdné nebe i své rodné znamení...

Beran


Znamení pojmenované podle berana se zlatým rounem, který uměl rychle létat a kterého použil posel bohů Hermes, aby dopravil děti thébského krále Athamase do království Kolchidy na východním břehu Černého moře. Učinil tak proto, že jejich macecha je neměla ráda a špatně s nimi nakládala.
Děvče Hellé se však při útěku za letu nedrželo pevně a spadlo do moře, které pak bylo v těch místech nazýváno Hellespont (dnešní Dardanely). Do Kolchidy proto doletěl pouze chlapec Frixos, který z vděčnosti obětoval berana Diovi a zlaté rouno daroval kolchidskému králi. Rouno z Kolchidy později ukradl Iásón s argonauty (plavili se na lodi Argo).


Býk


Jedno z nestarších pozorovaných znamení.
Znázorňuje řeckou pověst o Diovi a Európě. Európa byla dcera sídónského krále Agénora a jeho manželky Télefassy. Krása Európy omámila i samotného Dia, který věděl, že ráda a často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku Héru, proměnil se v bílého býčka, krotkého, mírného, s malými růžky. Európa si ho všimla a zamířila k němu. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s ní pomalu šel k moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře. Zeus přeplaval moře a na ostrově Krétě se proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny: Mínoa, Sarpédona a Rhadamantya. Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu Evropa. Na obloze je Býk zachycen ve chvíli, kdy plave přes moře. Proto mu je vidět jen hlava.

Podle jiné verze tohoto mýtu se Zeus sám neproměnil v býka, ale poslal ho, aby Európu unesl. Po splnění úlohy se potom býk dlouho potuloval po Krétě, kde se po čase zalíbíl Pásifaé, manželce krétského krále Mínoa. Z tohoo svazku vzešel Minotaurus, obluda s býčí hlavou a tělem člověka, kterého se Mínós zbavil zavřením do labyrintu. Pásifaé dostala trest smrti a trestu neunikl ani býk - Poseidón ho potrestal tak, že musel nadále bloudit po Krétě a chrlit oheň. Herkules později tohoto býka chytil a dopravil do Argu, ale býk potom začal pustošit celé Řecko. Později se Théseovi podařilo býka přemoct u Maratónu.


Blíženci


Souhvězdí představující dvojčata Castora a Polydeuka (Polluxe), kteří pluli s Iásonem a argonauty pro zlaté rouno. Jejich otcem byl Zeus, který v podobě labutě svedl jejich matku, spartskou královnu Ledu. Oba se vylíhli z vejce. Polydeukes se od bratra lišil tím, že byl nesmrtelný a po smrti svého bratra směl vstoupit na Olymp. Tam ale prosil Dia, aby směl jeden den trávit na Olympě a druhý den s bratrem v podsvětí. Za odměnu je Zeus proměnil v souhvězdí Blíženců. Dvě nejjasnější hvězdy se proto jmenují Pollux a Castor.

Rak


Rak, někdy též krab, podle jedné báje pomáhal hydře v boji proti Hérakleovi. Porazit devítihlavou hydru byla druhá z prací, které Hérakleovi uložil král Eurystheus. V tomto zápase bojoval rak svými klepety proti Hérakleovi a jeho druhu Ioláovi. Když se rak zakousl Hérakleovi do nohy, střelil po něm Ioláos šípem a dobře mířenou ranou raka usmrtil. Hydra se po něm ohlédla a v tom okamžiku ji Ioláos upálil hlavu hořícím stromem. Zatímco useknuté hlavy okamžitě zas narůstaly, upálená hlava narůst už nemohla. A tak rak, ač chtěl hydře pomoci, způsobil vlastně její záhubu. Na oblohu raka i hydru přenesla bohyně Héra, která nadržovala všem Hérakleovým nepřátelům.


Lev


Přesněji nemejský lev, zplozenec Týfónův a Echidnin, která sama byla jen způli ženou, druhou půlí hadem. Král Eurytheus uložil Hérakleovi jako první práci, aby mu přinesl kůži tohoto netvora. Héraklés nemejského lva pronásledoval šípy a když zjistil, že je nezranitelný, vnikl k němu do jeskyně a lva zardousil. Nemejský lev byl ještě po smrti tak strašný, že král zakázal Hérakleovi vstoupit s ním do Mykén. Lev byl také jako první ze zvířat uctívaný samým Diem, a i možná proto se dostal na oblohu.


Panna



Souhvězdí zobrazuje Astraeu, nedotčenou dceru boha Dia a bohyně Themis. Astraea byla známá jako bohyně spravedlnosti a v tomto souhvězdí byla rozpoznána díky tomu, že se v její blízkosti vyskytují Váhy - váhy spravedlnosti. Astraea kdysi údajně s nesmírnou moudrostí vládla světu, ovšem jen do doby, kdy se lidstvo zatvrdilo natolik, že se jeho vládkyně s nechutí vrátila na oblohu.

Podle jiné verze představuje panna Persefonu:

Persefona byla krásná dívka, snad právě proto ji Zeus slíbil za ženu svému bratru Hádovi, bohu podsvětí. Její matka Démétér o tomto slibu nic netušila. Těšilo ji sledovat svou krásnou dceru ve hrách s vílami, těšit se z krásných květů. Právě v takové chvíli se před ní jednou otevřela země, z propasti se vyřítil se svým vozem Hádés, dívku strhl na vůz a ujížděl pryč. Než se někdo stačil vzpamatovat, byla pryč. Výkřiky zoufalé Persefony nic nepomáhaly. Vůz projížděl kolem jezera, kde žila vodní víla Kyané, ta pochopila, co se děje a zrazovala boha Háda, aby dívku neunášel a vyžádal si svolení její matky. Hádés se rozzlobil, uhodil královským žezlem tak, že se země rozestoupila a vůz zmizel v bezedné propasti. Víla Kyané lítostí nad Persefonou tak plakala, až se rozplynula v tenké praménky, které se spojily s ostatní vodou.

Zoufalá matka dlouhé dny čekala na návrat své dcery a hledala ji v širokém okolí. Hledala až v okolí Etny, celých devět dní prohledávala zemi i moře. Všude se vyptávala, jestli někdo dívku neviděl, až desátého dne zvěděla od bohyně měsíce Hekaté, že slyšela úzkostný křik, ale zloděje nepoznala. Démétér se vrátila na Sicílii a dostala se až k vodnímu prameni a proměněná Kyané vynesla na hladinu pás, který Persefoně během únosu sklouzl do vody. Démétér propadla zoufalství, ale také hněvu a hrozila, že zanevře na všechny lidi, ona jako bohyně plodné Země rozbije všechny pluhy, zničí pole i stáda a nechá lidem poznat, co je hlad.

Slyšela to víla Arethúsa a ta jí řekla, kde Persefona je, proti své vůli, smutná a plačící. Démétér se vyděsila, nemohla se z té hrozné zvěsti vzpamatovat. Postupně se ale rozhodla, že navštíví Dia a poprosí ho o navrácení dcery. Pokud Zeus neporučí svému bratru Hádovi, bude se dívat, jak svět hyne hladem. Zeus ji uklidňoval, že dceři bude manželství s bohem ke cti, ale nakonec slíbil, že Persefona se bude moci vrátit na svět pokud v podsvětí nepozřela žádný pokrm.

Nato Zeus povolal boha Herma, aby ji doprovodil do podsvětí.Hádés vyslechl příkaz Dia a dovolil Persefoně vrátit se na zem a zatímco se ona radovala, vtiskl jí do úst jadérko granátového jablka a tím si zajistil její věrnost provždy. Jako by se nic nestalo, připravil zlatý vůz, zapřáhl koně a Hermés s Persefonou nastoupili.

Než se vůz rozjel, malý mužík z podsvětí řekl, že Persefona v podsvětí jedla a nesmí už vyjít ven. Dala se do pláče, nabrala vodu, mužíka jí pokropila a ten se změnil v sýčka, posla špatných zpráv. Zarmoucená Démétér opět hrozila, zničila úrodu, všude byl hrozný hlad. Zeus k ní posílal posly, aby odložila svůj hněv, ale ona zůstala neoblomná. A tak Zeus musel sjednat dohodu mezi Hádem a Démétrou, že Persefona bude přebývat třetinu roku v Hádově říši a dvě třetiny roku bude na zemi se svou matkou.

A tak se stalo: každé jaro opouští Persefona podsvětí a shledá se se svou matkou. Celý svět se raduje, vyraší rostliny, rozkvetou květy, zraje úroda, stromy dávají ovoce a všude je plno radosti. Když se na podzim dcera vrací od své matky, Démétér pláče a s ní celá země, zvadnou květy, listí opadá, všude je pusto a nevlídno. Zbývá jenom naděje na příští jaro.

(Pozn. autora: Trochu rušno ve starém Řecku. ;-) )

Příště dokončíme zbytek hvězdných znamení...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama